Bezprostřední záminkou k 1. světové válce označované také jako velká válka se stal úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k první světové válce. Dodnes přesně nevíme, kolik mužů odešlo do války, ani kolik se jich nevrátilo. Odhaduje se, že v letech 1914 - 1918 válečnou službu ve vojsku nastoupilo přes milion Čechů, Moravanů a Slezanů. Za oběť jich padlo jistě přes 150 000.

Na Brníkově připomíná 13 obětí 1. světové války pomník padlých ve středu obce.

Pomník padlým v 1. světové válce

    1914 - 1918
JÁ VĚKŮM HLÁSÁM ŽE SPÍTE
ZDE I V DÁLI
VY DRAZÍ HOŠI NAŠÍ DĚDINY.
ZA OBĚŤ JSTE KRUTÉ VÁLCE PADLI
VZPOMÍNKY LETÍ ZE SVOBODNÉ OTČINY.
J. KOZÁK DONÍNSKÝ

ČERMÁK JOS. FRANCOUZSKÝ LEGIONÁŘ 28 R.
DREXLER JOS. 24 R.    PANOCHA ANT. 26 R.
HAJNÝ VÁCL. 39 "    TOMAN VÁCL. 27 "
HAJNÝ JAN 25 "     TOMAN ANT. 23 "

CHALUPA FRANT. 30 "    TYCE KAREL 32 "
MRÁZEK VÁCL. 20 "     TYCE LAD. 34 "
NOVÁK RUD. 22 "         TYCE JOS. 29 "

Josef DREXLER se narodil 31. 8. 1891 jako syn Františka Drexlera, rolníka na Brníkově 22 a matky Anežky. Byl příslušníkem 92. pěšího pluku Rakousko-Uherské armády a zemřel 7. 5. 1915 ve věku 24 let v Taškentu.

Domkař Václav HAJNÝ z Brníkova 92 se ženou Marií přišli o dva syny. Prvním byl Václav Matěj narozený 18. 2. 1877. Bojoval u 11. roty 42. pěšího pluku Rakousko-uherské armády a zemřel 20. 6. 1916 ve věku 39 let. Druhý syn, o kterého přišli, se jmenoval Jan Křtitel narozený 22. 6. 1889. Bojoval na Srbském bojišti u 15. roty 42. pěšího pluku a jako nezvěstný byl prohlášen za mrtvého. Bylo mu 25 let.

František CHALUPA narozený 17. 12. 1884 byl synem Josefa Chalupy, pokrývače z Brníkova 60 a matky Anny. Krátce před válkou se 8. 1. 1914 oženil ve Vrbně nad Lesy s Růženou Berkovou z Trmic. Zemřel v roce 1914 ve věku 30 let. Jeho manželka Růžena se tak brzy stala vdovou a syn František Josef Jaroslav narozený 31. 10. 1914 v Hřivčicích (Dřívčicích) sirotkem.

Ve věku 20 let zemřel Václav MRÁZEK, který se narodil 23. 9. 1895 jako syn řeznického mistra Norberta Mrázka a matky Františky z Brníkova 89.

Rudolf NOVÁK, syn domkaře Josefa Nováka z Brníkova 26 a matky Marie se narodil 27. 10. 1892. Zemřel ve věku 22 let.

Antonín PANOCHA se narodil 22. 11. 1892 jako syn Josefa Panochy, domkaře v Brníkově 55 a matky Anny. V posledním roce války se 1. 4. 1918 oženil v Budyni nad Ohří s Marií Hrubou. Zemřel ve věku 26 let.

Josef TOMAN, dělník z Brníkova 56 přišel během války s manželkou Annou o dva syny. Prvorozený Václav Josef narozený 6. 3. 1889 bojoval na jižní frontě (srbské bojiště) u 6. roty 28. pěšího pluku Rakousko-uherské armády. Zemřel 17. 10. 1914 v nemocnici v Brčku ve věku 27 let. Pohřben je v Brčku (Bosna). Mladšímu Antonínovi, který se narodil 7. 4. 1891, bylo 23.

O tři syny přišli Antonín TYCE, pastýř a strážník z Brníkova 10 s manželkou Josefou. Ladislav se narodil 26. 10.1880 a zemřel ve věku 34 let. Karel narozený 2. 10. 1882 bojoval na jižní frontě (srbské bojiště) a zemřel ve věku 32 let 24. 9. 1914 v záložní mobilní nemocnici č. 2/9 ve Slavonii. Pohřben je v Rumě (Slavonie). Josef narozený 11. 9. 1886 zemřel v 29 letech.

Kromě vojáků, bojujících v Rakousko-Uherské armádě se také menší počet Čechů zapojil do bojů na opačné straně - šlo o tzv. Československé legie, které se rekrutovali z dřívějších emigrantů, válečných zajatců a přeběhlíků.

Josef ČERMÁK se narodil 1. 11. 1890 na Brníkově 40 jako syn Barbory Martinovské a dělníka Antonína Čermáka. Dne 10. 9. 1914 byl zajat v Zamośći. Do legií vstoupil v Petropavlovsku. Byl v Československých legiích v Rusku, ve Francii a v armádě Francie. Jako vojín prošel útvary: zál. pr., 33., 21. a 22. pěšího pluku. V létě 1918 se Československá pěší brigáda tvořená 21. a 22. pěším plukem čítající 6 tisíc mužů, začlenila do francouzské 53. pěší divize, která byla součástí francouzské 4. armády. Josef Čermák zemřel 26. 10. 1918 v bitbě u Terronu ve Francii. Zde byl nasazen 22. pěší pluk u vesnice Chestres, kterému se podařilo obsadit německé pozice a donutit Němce k povolání záloh. Pohřben je ve Francii na vojenském hřbitově Vouziers - Chestres – Ardennes.

Bratr František ČERMÁK se narodil 14. 1. 1892 na Brníkově 40 již jako manželský syn. Do rakousko-uherské armády narukoval jako dělostřelec. Ve Flajbanu byl 4. 11. 1918 zajat. Do Československých legií v Itálii se přihlásil ve Villa Bartolomea. V legiích měl hodnost střelce. Bojoval v 33. pěším pluku. Od 15. 2. 1919 byl přidělen k náhradnímu dělostřeleckému pluku. Na rozdíl od Josefa měl to štěstí, že se z války vrátil.

Zajímavost: 26. 11. 1915 „Vojínům k Ježíšku. Obec Brníkov u Libochovic darovala na kuřivo vojínům v poli 50 k.“

Pokud jste si při čtení vzpomněli na některého ze svých předků a rádi by jste přispěli další informací nebo fotografií, napište. brnikov@brnikov.cz Všechny zde uvedené informace jsou pouze z volně dostupných zdrojů, ale s Vaší pomocí je možné zjistit více.

Zdroje:
Interní komunikační portál
https://www.ikp.army.cz/aktualita/pred-budovou-veleni-armady-je-k-videni-vystava-od-atentatu-k-valce
Evidence válečných hrobů - č. CZE-4211-00680.
http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=13282
SOA v Litoměřicích - Archivní VadeMecum
http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite/
KRAMERIUS Národní knihovna ČR – Seznam ztrát vydaný
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPeriodical.do?id=23834&it=1
Databáze padlých v 1. světové válce
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
Databáze legionářů
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
Bitva u Terronu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Terronu
Spolek pro vojenská pietní místa - hrob č. FRA-00690
http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5582-vouziers/
KRAMERIUS Národní knihovna ČR - Periodikum: Národní politika, ISSN: 1805-2444, Výtisk: 26. 11. 1915, str. 6
http://kramerius.nkp.cz/

Poznámka:
Dle přípisu v matriční knize narození zemřel František Čermák narozený 14. 1. 1892 na Brníkově 40 v Roudnici nad Labem dne 9. 6. 1910. Pravděpodobně došlo k záměně se synem Václava Čermáka a Marie narozeným 3. 12. 1890 na Brníkově 4.